Stručná charakteristika
Pro provedení soudního překladu (též zvaného ověřený překlad, úřední překlad, překlad s razítkem, překlad s kulatým razítkem, ověřený soudní překlad atd.) platí vše, co je napsáno v sekci překlad. Rozdíl spočívá pouze v tom, že soudní znalec pro daný jazyk opatří hotový překlad ověřovací doložkou stvrzující souhlasnost obou jazykových verzí, otiskem kulatého razítka se státním znakem a podpisem. Takové dokumenty jsou pak předložitelné soudům, orgánům státní správy a dalším institucím. Při tlumočení "s razítkem" se jedná především o úkony před soudem, policií, matrikou nebo například na valné hromadě. V takovém případě soudní tlumočník spolupodepíše protokol a osvědčí provedený úkon.
Podrobná charakteristika
Účelem soudního překladu je stvrzení správnosti a souhlasnosti znění v cílovém jazyce. Jsou vyžadovány, pokud se jazyk dokumentu, který je předkládán úřadům, soudům, policejním orgánům nebo státním institucím, liší od příslušného úředního jazyka. Jeho vyhotovením jsou splněny požadavky státních orgánů České republiky na předkládání cizojazyčných dokumentů pro účely úředních úkonů a v zahraničí pak podmínky pro předkládání oficiálních českých dokumentů orgánům příslušné země. Soudní překlady mohou sloužit i pro potřebu společností a soukromých osob. Pro vyhotovení ověřeného překladu dokumentu je nutné dodat ideálně originál překládaného dokumentu nebo notářsky ověřenou kopii. Není to ale podmínkou, soudní překlad je možné udělat k jakémukoliv dokumentu, například k nepodepsané smlouvě. V závislosti na mezinárodních úmluvách musí dokument někdy obsahovat ověření vyššího stupně, tzv. legalizaci (úřední ověření pravosti podpisu na listině) nebo superlegalizaci (připojení doložky, která osvědčuje, že byla listina vydána nebo ověřena oprávněnou osobou). Listina může obsahovat i apostilu, která osvědčuje pravost podpisu a razítka na listině a je nezbytná pro použití listiny v zahraničí.
Ověření překladu listiny (včetně překladu ověřovacích doložek v původním jazyce) provádí soudní tlumočník, kterého jmenuje Krajský soud v místě jeho bydliště. Ten neoddělitelně spojí předlohu s překladem a vše opatří doložkou, otiskem kulatého razítka se státním znakem a svým podpisem. Stvrzuje tím, že jsou obě jazykové verze obsahově identické. Soudně ověřený překlad lze v principu vyhotovit k jakémukoliv dokumentu (i ručně psanému). Nejčastěji je vyžadován u následujících typů dokumentů: rodné listy, oddací listy, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, úmrtní listy, závěti, vysvědčení, vysokoškolské diplomy, notářské ověřovací doložky, apostila, výpisy z obchodního rejstříku, živnostenské listy, výpisy z rejstříku trestů, obchodní smlouvy, plné moci, soudní rozsudky, certifikáty výrobků a technické listy, pracovní smlouvy, daňová přiznání, potvrzení o studiu, potvrzení o pobytu ...
Soudní tlumočení se označuje také jako úřední tlumočení, tlumočení s ověřením nebo tlumočení se soudním razítkem. Vyžaduje přítomnost soudního tlumočníka. Soudní tlumočení je typicky vyžadováno v následujících případech: soudní jednání, policejní výslech, valná hromady společností, svatba s cizincem, jednání, ze kterého se pořizuje notářský zápis